Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM a.s. ve svém prohlášení reaguje na mediální výstupy společnosti Interseroh Czech a.s. V reakci se uvádí, že společnost Interseroh Czech a.s. na svých webových stránkách a prostřednictvím řady dalších médií realizuje kampaň, jež má za cíl ovlivnit ministra životního prostředí při jeho finálním rozhodování o žádosti o autorizaci ke sdruženému plněn podané společností Interseroh Czech a.s.

EKO-KOM se ohrazuje proti zavádějícím informacím

EKO-KOM se ohrazuje, že v kampani je uváděno mnoho záměrně zavádějících informací o společnosti EKO-KOM, a.s. Aniž by chtěl  EKO-KOM komentovat probíhající správní řízení vedené MŽP se společností Interseroh Czech, nebo se snažil ovlivňovat je mediálně či jiným způsobem, Nicméně, má za to, že se musí ohradit vůči tvrzení společnosti Interseroh Czech, o tom, že rozhodnutí, kterým jí MŽP odmítlo udělit autorizaci „vypadá, jako by vyšlo z dílny současné AOS EKO-KOM.“  (citace ze stránek bezmonopolu.cz).

Čtenář má vlastní rozum

Toto rozhodnutí MŽP je dle zákona o právu na informace o životním prostředí č. 123/98 Sb. veřejným dokumentem, který si čtenář může vyžádat přímo od MŽP, nebo je mu k dispozici na webových stránkách: http://www.ekokom.cz/uploads/news/id418/Rozhodnuti_MZP.pdf.

recykloběhNE duplicitě

EKO-KOM opakovaně deklaroval, že je připraven spolupracovat na tom, aby provoz dvou neziskových subjektů se stejným předmětem činnosti (AOS) nevedl k duplicitní evidenci a tím případně ke zkreslení statistik dosahované recyklace obalů. EKO-KOM je také připraven spolupracovat na sdílení sběrné sítě kontejnerů, pokud budou všem konkurentům stanoveny stejné podmínky. Na tomto stanovisku EKO-KOM setrvává a v souladu s principy slušnosti a férové soutěže, nebude správní řízení vedené MŽP ve věci žádosti svého potenciálního konkurenta nijak komentovat.

Mizející miliony

V reakci na další mediální tvrzení společnosti Interseroh Czech o „mizejících milionech“ si EKO-KOM předkládá grafické znázornění struktury nákladů, které autorizovaná struktura nákladůobalová společnost (AOS) musí vynaložit na zajištění všech povinností, které jí ukládá zákon. Náklady na sběr, svoz a recyklaci obalových odpadů tvoří 85 % všech nákladů EKO-KOMu. Více než 70 % z těchto nákladů tvoří platby obcím (zajištění sběrné sítě, její obsluha, předání odpadů k dalšímu zpracování) a částečně svozovým firmám (sběr a využití komerčních obalových odpadů). Dalších 8 % tvoří náklady na podporu třídiček, které z tříděných komunálních odpadů vyrábějí recyklovatelné druhotné suroviny. Podporována je také samotná recyklace a konečné zpracování některých obtížně využitelných odpadů (7 % nákladů). 

Zbývajících 15 % nákladů se skládá z následujících tří hlavních položek:

-          Propagace třídění odpadu, výchovné akce pro širokou veřejnost včetně povinného oslovení 150 000 školních dětí ročně, a další komunikační aktivity v požadovaném rozsahu dle zákona reprezentují 5 % nákladů.

-          Evidence odpadů od sběru až po využití, evidence obalů uváděných na trh a k tomu ministerstvem požadovaných několik set auditů těchto evidencí v obcích, svozových firmách, třídičkách i u klientů ročně představuje 6 % nákladů.

-           Zbylá 4 % nákladů se dělí na 2% vlastní administrativy a 2 % povinného odvodu ve prospěch Státního fondu životního prostředí, který AOS platit za každého svého klienta.

Náklady na komplexní povinnosti AOS

Výše uvedené je tedy odpovědí na sugestivní otázku, kam „mizí“ 350 milionů, k jejímuž pokládání návštěvníky svého webu vyzývá společnost Interseroh Czech.

Jak jistě ví sám majitel stránky bezmonopolu.cz, když sám žádá MŽP o autorizaci, podle zákona o obalech má AOS velkou řadu povinností, kterým odpovídá shora uvedená struktura nákladů AOS EKO-KOM. Rozhodně není možné jen zaplatit obcím za sběr spotřebitelských obalů, ignorovat odpady z ostatních obalů, povinnou komunikaci se spotřebitelem a všechny ostatní povinnosti. Podrobný výčet povinností AOS je obsažen v zákoně a také v rozhodnutí o autorizaci, které je veřejně dostupné na stránkách nejen EKO-KOMu, ale i MŽP.

Rezervní fond

Pokud společnost EKO-KOM zaznamená přebytek, pak ten je použit na doplnění rezervního fondu určeného na krytí ztráty v případě mimořádného propadu cen na trhu druhotných surovin. Fond meziročně roste tempem přibližně stejným, jako roste množství vytříděného odpadu v obcích, tedy o 2-3 % ročně.

V roce 2002, ještě než EKO-KOM poprvé žádal o autorizaci, naše vlastní kapitálové rezervy odpovídaly 25 % jeho ročních nákladů. Ostatně prokázat existenci rezervních prostředků a existenci nasmlouvané sběrné sítě bylo podmínkou udělení autorizace. Dnes, po zkušenosti z finanční krize roku 2009, udržuje EKO-KOM rezervy vyšší, tedy okolo 35 %. Rezervní fond lze použít pouze na pokrytí ztrát při zajištění tříděného sběru a recyklace obalových odpadů. Bohužel pro tvorbu rezerv zákon nepřiznává žádnou daňovou výjimku, a proto nárůstu vytříděného odpadu musí odpovídat formální tvorba zisku.

Zájem akcionáře je shodný se zájmem ostatních klientů

Zákon zakazuje rozdělení zisku akcionářům. Zákon zakazuje snížení základního kapitálu za jiným účelem než je úhrada ztráty a znemožňuje tak vyvedení vlastního kapitálu z AOS. Současně zákon nařizuje akcionáři uzavřít s AOS stejnou smlouvu o sdruženém plnění, jakou mají ostatní klienti. Tím je akcionář nucen platit za zpětný odběr a využití obalů stejně jako všichni ostatní klienti. Navíc je akcionář zákonem dokonce omezen i ve svém právu uzavírat s AOS smlouvy. Uzavřít s AOS může pouze takovou smlouvu, která je zákonem výslovně povolena. A tou je právě smlouva o sdruženém plnění, na jejímž základě platí akcionář AOS, a nikoli naopak. To akcionářům znemožňuje dosáhnout jakékoli platby ze strany AOS ve svůj prospěch či jiného zvýhodnění. Ve svém souhrnu tak zákon zajišťuje, že zájem akcionáře na minimalizaci plateb za sdružené plnění je naprosto stejný jako zájem všech ostatních klientů AOS.