Překvapivě vysoký počet vystavovatelů – kolem 1.300 zvolil pro prezentaci svých výrobků a služeb prostory milánského výstaviště Fiera Milano Rho v rámci veletrhu Ipack-Ima. Pro návštěvníka bylo již před třemi roky obtížné se orientovat, neboť organizátor upustil od rozdělení vystavovatelů do pavilonů dle komodit a tak ve volně promíchaly balicí stroje, zpracovatelské stroje, obalové materiály a obaly. V tomto duchu miš-maš se bohužel nese i letošní veletrh. Z toho plyne spousta nachozených kilometrů s minimálním výsledkem hledaných exponátů či služeb. Taková španělská vesnice v Miláně. Toto pojetí silně kontrastuje s veletrhy FachPack v Norimberku či Interpack v Düsseldorfu.

Španělská vesnice

Úsloví vyjadřuje symbol něčeho neznámého, nepochopitelného a cizího. V samotném Španělsku se používá k vyjádření téhož "para mi es griego" - je to pro mne Řek, nebo řečtina, také "el árabe" – arabština,  případně "pueblo chino" – čínská vesnice. Autorem rčení "španělská vesnice", používaného u nás, prý je sám Johann Wolfgang Goethe, který často Čechy navštěvoval. Úsloví utvořil na přelomu 18. a 19. století, zkombinováním lidově vžitého slovního spojení „böhmische Dörfer“ (české vesnice) užívaného tenkrát v Německu. Původní německá verze byla v Čechách logicky nepoužitelná. (Stanislava Kovářová, Proč se říká 2., Olomouc: ALDA, 1996, s. 103-104).Podle Slovníku české frazeologie a idiomatiky (1994) souvisí volba Španělska se zdejším dobovým odporem k španělským mravům a zvykům, jak je zaváděl Karel V., původem Španěl. Onen Karel V. Habsburský, který v 16. století po objevu Ameriky pyšně prohlašoval, že nad jeho říší slunce nezapadá.

Nicméně v Barceloně skutečně španělská vesnice je. Jedná se o soubor staveb, který vznikl u příležitosti světové výstavy a demonstruje způsob bydlení v různých oblastech Španělska. Kromě jiných je zde i průčelí kostela známého poutního místa  Santiago de Compostela. Je to miš-maš nesourodých staveb.