Cloudové služby jsou v Česku k dispozici zhruba od roku 2010, avšak tenkrát byla jejich podoba úplně jiná, než je dnes. Celá tato proměna stojí na několika významných milnících, které z vizionářských pokusů nakonec udělaly standard, který je dnes alespoň v nějaké podobě přítomný v každém podniku. Jak ale vlastně tento vývoj vypadal a kam se bude cloud ubírat v blízké budoucnosti?
Zkuste si vzpomenout na dobu před třinácti lety a jak jste v té době o cloudu ve firmě přemýšleli, pokud jste o něm vůbec věděli. Většinou jej používaly buď české pobočky nadnárodních podniků, které o něm věděly ze zahraničí, nebo dravé start-upy, které zkoušely nové technologie. Nicméně tak jako tak se tehdy cloud vnímal zejména jako prosté datové centrum, kam se případně dalo přesunout určité množství dat, a to bylo vše. Podniky většinově využívaly řešení v podobě vlastních serverů a na nich si s pomocí jednoho či dvou specialistů obstaraly vše samy. Větší průlom přišel kolem roku 2015, kdy se cloud dostal do širšího povědomí díky globálním hráčům typu Google, Amazon, AWS či Microsoft, ale jeho rozmach se datuje až s počátkem platnosti GDPR. Tenkrát si společnosti napříč sektory poprvé uvědomily, že své IT budou muset řešit, pokud nechtějí mít potíže s úřady.
Boom cloudu? S pandemií COVID
Největší boom cloudu však přišel až s pandemií covidu, i když by se dalo říci, že byl trochu vynucený a tím i překotný. „Firmy musely rychle migrovat do cloudu, aby měly dostupná data pro vzdálenou práci. Navíc se v podstatě ze dne na den přerušil dodavatelsko-odběratelský řetězec v IT, takže nebyl dostupný prakticky žádný hardware. Projevil se také velký nedostatek kvalifikovaných lidí v IT a daleko propracovanější kybernetické hrozby,“ vysvětluje Petr Loužecký, ředitel pro cloudové služby společnosti Algotech a dodává, že investice do vlastního řešení byly už s nároky na bezpečnost natolik vysoké, že se on-premise řešení stalo pro velkou část podniků finančně neúnosné.
Trendem je privátní cloud
Důvod je takový, že pokud firma provozuje vlastní servery, musí mít dostatek personálu, který bude jejich provoz a fungování celé IT infrastruktury zajišťovat. To znamená, že takoví lidé musí mít neustále přehled o stavu licencí veškerého softwaru. Zároveň je musí dle potřeby dokupovat a zejména musí pravidelně investovat nemalé částky do obměny hardwaru tak, aby byl neustále výkonný. „Většinou to znamená, že firmy nakupují výrazně naddimenzované konfigurace, aby si udržely dostatek výkonu i do budoucna. Jenomže velkou část tohoto výkonu a kapacit vůbec nevyužijí a investují vlastně úplně zbytečně,“ pokračuje Petr Loužecký. Na rozdíl od této varianty je princip cloudu jiný, cloud funguje na měsíčním předplatném, které znamená v podstatě outsourcing IT. Správa infrastruktury se přenese na poskytovatele, který garantuje i stoprocentní dostupnost dat, škálovatelnost a aktuální software jako službu v cloudu.
Cloud v době postcovidové
A právě tyto výhody stojí za další proměnou vnímání cloudu, která přichází nyní, v době postcovidové. Firmy totiž během pandemie zjistily, že cloud opravdu smysl má, ale nově si mnohé z nich začínají vybírat a rozmýšlet, komu své IT svěří. Podle Petra Loužeckého ustupují z veřejných cloudů u globálních hráčů a více se přiklánějí k privátním řešením. Chtějí mít totiž přehled o tom, za co přesně a kolik platí a kde mají uložená svá data. Už nepovažují za výhodné mít za pár dolarů data roztříštěná u různých poskytovatelů na serverech po celém světě. K tomuto uvědomění samozřejmě přispívá i neustále se zpřísňující evropská legislativa.
Veřejné cloudy globálních poskytovatelů však určitě nezmizí. Využívat je budou i nadále firmy, které potřebují pracovat s algoritmy umělé inteligence, protože nikdo jiný než tito giganti nemá na vývoj AI prostředky. Zároveň zůstane jako volba jistoty pro firmy, které nemají tak velké nároky na IT, nebo se nechtějí případnou změnou zatím zabývat. „S těmito změnami jde ruku v ruce i změna přístupu poskytovatelů ke službám a jejich vztah se zákazníky. Z obyčejných prodavačů produktu se mění v partnery, s nimiž zákazníci mohou řešit své potřeby individuálně. Což do budoucna bude klíčové,“ uzavírá Petr Loužecký.
