Nový slovenský zákon č. 79/2015 Z.z. o odpadech, „odpadový superzákon“ pohltil i dřívější zákon obalový a zamíchal rozdanými kartami. Podívejme se společně zejména na povinnosti, které dopadají na výrobce, dovozce, případně distributory (prodejce) výrobků používaných na balení jiných výrobků určených k prodeji, tedy výrobků určených k balení zboží. Tedy na výrobce fólií, krabic, beden, lahví, zátek, etiket, kelímků, přepravek, palet atp.

Zákon plnou sílu nabral začátkem prázdnin, tento magický přelom v polovině roku vyrazí dech řadě odpovědných pracovníků.

Recyklační fond

Zákon má i svá pozitiva, pravda, nepřevládají. Jedním z nich je fakt, že zákon k 31.12.2016 ruší institut „Recyklačný fond“ (RF), skvost, jenž nemá obdoby jinde v Evropě.  Komodity, které dříve spadaly pod kuratelu RF, prošly z pohledu obalového průmyslu důležitou transformací, aby se záhy převtělily do skupiny vybraných výrobků poeticky nazvaných „neobalové výrobky“. Pozitivum spočívá v tom, že zákon definuje neobalový výrobek jako výrobek, který není obalem nebo není určený k balení.

Program prevence

Padá dřívější povinnost pro firmy uvádějící na trh více než 10 t obalů za rok vypracovat „program prevence“.

Zálohovaný obal

Výrobci etiket si mnou ruce: termín „návratný obal“ je nahrazen pojmem „zálohovaný obal“. Nový slovenský výraz je totožný s výrazem českým. Ačkoli celé pojetí obalových environmentálních předpisů české a slovenské provenience se od sebe vzdaluje, tady zákonodárci výjimečně udělali vstřícný krok. Výborně.

Tím se ovšem pozitiva vyčerpala a dále se budeme zabývat negativy.

Obaly znečistěné nebezpečnými látkami

Nový zákon nedává pro obaly znečistěné nebezpečnými látkami výjimky z plnění limitů recyklace a využití, tudíž se na ně vztahují všechny povinnosti jako na ostatní obaly.

Když výrobce nevyrábí

Těžko říci, čím se zákonodárci inspirovali při tvorbě definice výrobce obalů. Klíčovou povinnou osobou je výrobce obalů: ten ovšem nemusí obaly (fólie, lahve, sáčky, bedny, kelímky, krabice, palety…) vyrábět, ale do nich balí, plní či naskládá (loží) na paletu.

Obalový průmysl

Většina slovenských výrobců obalů musí svoje výrobky také během přepravy chránit vhodným zabalením, tím ovšem spadne do kategorie výrobců obalů. Příklad: výrobce kelímků vloží kelímky do lepenkové krabice, tím vytvořil obal – lepenkovou krabici a stal se výrobcem obalu, lepenkové krabice (kterou ve skutečnosti nevyrobil, ale nakoupil). Z jiného soudku: výrobce palet, který prodává palety volně ložené, žádné obaly nevyrábí. Ale pozor, pokud tento výrobce palet nakoupí použité palety u jiného výrobce a prodá je, už výrobcem obalů je.

Česko-slovenský problém

Ačkoli je nově v zákoně zavedena definice uvedení obalu na trh i jako okamžik, kdy obal nebo zboží poprvé přechází z etapy přeshraniční přepravy z jiného členského státu (a tudíž i z Česka) na Slovensko do etapy distribuce nebo použití (zboží jako obaly k balení = obaly obalů) a výrobce obalů je také osoba, která uvádí na trh zboží v obalech (zboží jako obaly k balení), což je jiné zboží, než to, co sama do takto získaných obalů balí (ctěnému čtenáři se předem omlouvám za krkolomnost této věty, ale zákon se nemazlí). Tudíž nikoli česká firma (dodavatel), ale slovenská (odběratel, plnič-balič-ložič) je výrobcem obalu. Poněkud náročný výklad, o nic horší než ten, že česká firma je tou osobou, co uvedla obal na slovenský trh. Stojí také za zvážení prodej na Slovensko s dodací podmínkou EXW: toto řešení prověří obchodní nadání manažerů prodeje, ale značně posílí argument, že „dovozcem“ tudíž firmou uvádějící balené „obaly“ na slovenský trh je slovenský obchodní partner.

Je malou náplastí, že při obráceném toku zboží podobný problém není: česká firma nakupující slovenské balené zboží přebírá odpovědnost za obal tohoto zboží i z pohledu interpretace českého zákona o obalech.

Zplnomocněný zástupce

Skvostný institut „ splnomocnený zástupca“ je slovenské originální řešení pro výrobce který nemá sídlo nebo místo podnikání na Slovensku: zplnomocněný zástupce odpovídá za plnění všech povinností výrobce a jedná při tom svým jménem. Služba to bude zřejmě ne laciná. Lze se oprávněně domnívat, že původním záměrem bylo postihnout cestou zplnomocněného zástupce zahraniční internetové obchodníky, ale…

Individuální plnění povinností - zapomeňte

Vzhledem k tomu, že je pro individuální plnění příslušných povinností nového zákona prokázat, že odpady z obalů nejsou součástí komunálních odpadů a současně získat autorizaci MŽP, tento způsob plnění povinností zůstává v teoretické rovině. Tudíž každý „výrobce obalů“ se musí registrovat (=uzavřít smlouvu) u některé autorizované Organizace zodpovědnosti výrobců (OZV).

Množství menší než malé

Dřívější hranici 200 kg pro osvobození od povinností padla. Nyní už i jedna lahvička lktvaru na sebe váže všechny povinnosti uložené zákonem.

Dřevěné palety proti všem

Dřevěné opakovaně použitelné palety výrobce obalů uvádí v evidenci obalů uvedených na trh v okamžiku jejich vyřazení – tj. když už není jejich výrobcem.

Naopak plastové palety, plastové přepravky, pivní lahve se uvádí v evidenci obalů uvedených na trh okamžiku jejich prvního použití.

Veletrh – riskantní podnik

Výrobce fólií, krabic, lahví či jiných výrobků k balení se vystavuje riziku nutnosti registrace u OZV neobalové výrobky, neboť návštěvníkům a obchodním partnerům poskytované letáky, prospekty, katalogy či jiné merkantilní tiskoviny spadají pod zákon. A jako bonus posílat hlášení MŽP SR.     

Poplatky, přestup

Výrobcům obalů na Slovensku nezbývá, než strpět nárůst poplatků za služby OZV, které odráží náklady na recyklaci a pro mnohé jsou šokem ze skokového vícenásobného nárůstu ve srovnání s loňským rokem (i 5 x a více). Změnit dres není možné libovolně, zákon stanoví reguli: vždy od nového kalendářního roku k 1. lednu), výpověď stávající OZV nejpozději do konce října.

Neutrální informace závěrem.

Autorizované OZV

Ministerstvo životního prostředí SR udělilo autorizaci k výkonu činnosti Organizace zodpovědnosti výrobců  (OZV) pro obaly 11 společnostem, právnickým osobám. Všem do 31.12.2020 a všechny mají i autorizaci k výkonu OZV pro neobalové výrobky.

Na okraj: český a slovenský obal 

Obal – jedno slovo, dva naprosto odlišné významy z pohledu environmentálních právních předpisů. Zatímco na Slovensku se jedná o věc, do které se balí, v Česku je to věc, ve které je zboží zabaleno.