Nečekám, na rozdíl od Watergate, že by toto rozjímání o odnosných taškách, pytlích a sáčcích vedlo k žádoucím politickým změnám, no doufám, že vyprovokuje alespoň někoho k zamyšlení. Praxe ukazuje, že v „igelitkách“ se protíná několik problémů současně a tato kauza ukazuje na slabost Unie v kontextu globálního světa, nejen, že se zabývá podružnými věcmi, ale naprosto zbytečně vnáší komplikace a pojmový chaos.
Jazykový babylon
Evropě chybí jedem oficiální jazyk, význam textu v angličtině nebývá shodný s textem v jiném jazyce.
Zatímco anglický text směrnice užívá pojem “plastic carrier bag“ a „carrier bag“, česká verze pojmy „plastová odnosná taška“ a „nákupní taška“.
Termín „bag“ má širší význam: taška, pytel, sáček. Na to jaksi překladatel a celá plejáda úředníků, kteří toto textové znění posvětili, jaksi zapomněli.
„Kvalita ne kvantita“ v nemilosti
Syba se snaží řídit heslem „kvalita ne kvantita“, případ plastových odnosných tašek je odstrašujícím přikladem opačného přístupu. Ve svaté zeleném tažení ke spasení světa vznikají paskvilní regulace. Vše počíná bezduchou definicí v obalovém zákoně (§2): Pro účely tohoto zákona se rozumí plastovou odnosnou taškou nákupní taška s držadly nebo bez nich poskytovaná spotřebiteli v místě prodeje výrobků, která je vyrobena z polymerů...(další text popisující, co jsou polymery není pro náš účel důležitý).
Praha přísnější než Brusel
Jak se stalo místním koloritem, nevalná kvalita se ještě zhorší tvůrčí činností našeho zeleného ministerstva (zpoplatnění) nebo sněmovny (vyškrtnutí kategorie lehkých odnosných tašek s tloušťkou stěny do 50 mikronů).
Poskytnout
Nakoupíte-li oblek, kostým, kabát či boty a prodávající vám oděv či krabici s botami vloží do plastové odnosné tašky, mám za to, že se nejedná o poskytnutí na rozdíl od samoobslužného prodeje, kde jsou vám dány k dispozici sáčky k zabalení pečiva či zeleniny. Hodně zvláštní způsob poskytnutí je poskytnutí (minimálně) za náhradu nákladů. Normální člověk (ne zelený) tomu říká prodej. Prodej „igelitky“ u pokladny.
Sáčky, sáčky s kolejničkou
Nakupujete-li v železářství s pultovním prodejem spojovací materiál, tak vám prodávající jej zabalí do sáčku – jistě vám neposkytuje nákupní tašku.
Co ovšem v samoobslužném prodeji se stejným zbožím? Vybrané šroubky, vruty, podložky, matice si sám dle druhu vložíte do poskytnutých sáčků, zvážíte a označíte etiketou. Byly vám poskytnuty „nákupní tašky“?
Z deště pod okap
Již dlouhou dobu dělá náš přední internetový obchod ALZA tanečky kolem odnosných tašek. Než se jim rozpadly ve skladu, pohrávalli si s oxodegrdabilitou…
Teď je jim povedl krásný kousek: ve výdeji zboží nabízejí odnosné plastové tašky ve dvou velikostech za cenu 5 kč a 10 Kč. Platbu vyžadují v hotovosti vhozením obnosu do pokladniček (krabičky z vlnité lepenky). Doklad o zaplacení nevydávají a žadatele odbydou odkazem: "To je samoobslužný prodej". Se zelenou legislativou se vypořádali, ale u berňáku si zadělali na problém: účtenka a EET.
Soud rozhodl
Ačkoli si myslím, že odnosné tašky nejsou vůbec obalem dle českého zákona o obalech (§1) – „Tento zákon stanoví práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob…při nakládání s obaly a uvádění obalů a balených výrobků na trh nebo do oběhu“…
Připustíme-li, že kupující, spotřebitel vložením do „igelitky“ balí, tak je to podobné situaci, když maminka vloží namazaný krajíc jako svačinu pro dítko, či rozmazleného manžela do sáčku.
Nicméně je potřeba vzít v potaz rozhodnutí Evropského soudního dvoru ve věci C-341/01 již v roce 2004 vyznělo tak, že plastové odnosné tašky jsou obalem.
