Včera, 24.4.2024 Evropský parlament potvrdil předběžnou dohodu k návrhu nařízení, které se týká obalů a obalových odpadů. Tento legislativní proces je nyní téměř u svého konce, ale před konečným schválením musí návrh projít ještě několika posledními kroky.

Očekává se, že nařízení bude publikováno na podzim tohoto roku, čímž nabude plné právní účinnosti. Toto nařízení má potenciál významně ovlivnit způsoby, jakými jsou v Evropské unii obaly vyráběny, používány a recyklovány, s cílem snížit negativní dopady na životní prostředí.

Snížení množství obalů a omezení jejich některých druhů

Pravidla, která byla předběžně dohodnuta s Radou, zahrnují cíle snížení množství obalů (5 % do roku 2030, 10 % do roku 2035 a 15 % do roku 2040). Vyžadují také, aby členské státy snížily zejména množství plastových obalových odpadů. Pro snížení množství nadbytečných obalů je stanoven maximální poměr prázdného prostoru na 50 % u skupinových a přepravních obalů a u obalů pro zboží prodávané online. Výrobci a dovozci budou rovněž muset minimalizovat hmotnost a objem obalů.

Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány. Patří mezi ně obaly na nezpracované čerstvé ovoce a zeleninu, na potraviny a nápoje plněné a konzumované v kavárnách a restauracích, na jednotlivé porce (např. koření, omáčky, smetana do kávy nebo cukr), miniaturní obaly na toaletní potřeby a velmi lehké plastové nákupní tašky (o tloušťce stěny méně než 15 mikronů).

Aby se předešlo nepříznivým účinkům na zdraví, obsahuje předpis zákaz používání takzvaných „věčných chemikálií“ (per- a polyfluorované alkylové sloučeniny neboli PFAS) nad určitým množstvím v obalech, které jsou určeny pro styk s potravinami.

Podpora možnosti opětovného použití a opětovného plnění obalů pro spotřebitele

Konkrétní cíle pro opětovné použití do roku 2030 jsou stanoveny pro obaly alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou např. mléka, vína, aromatizovaného vína, lihovin) a přepravní, prodejní a skupinové obaly. Členské státy mohou z této povinnosti za určitých podmínek udělit pětiletou výjimku.

Koneční distributoři nápojů a jídla k odnesení s sebou budou muset spotřebitelům umožnit přinést si vlastní nádobu. Budou rovněž muset od roku 2030 nabízet minimálně 10 % svých výrobků v obalech, které lze opětovně použít.

Recyklovatelné obaly, jejich sběr a recyklace

Podle nových pravidel budou muset být všechny obaly (s výjimkou lehkého dřeva, korku, textilu, kaučuku, keramiky, porcelánu a vosku) recyklovatelné na základě přísných kritérií.

Opatření rovněž stanoví minimální obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech a minimální míru recyklace podle hmotnosti obalových odpadů.

Od roku 2029 bude muset být 90 % plastových a kovových nádob na nápoje na jedno použití (o objemu až tři litry) sbíráno odděleně (prostřednictvím systémů zálohování a zpětného odběru nebo jiných řešení).

Prohlášení zpravodajky

Zpravodajka Frédérique Riesová (Renew, BE) uvedla: „Poprvé v právních předpisech v oblasti životního prostředí stanovuje cíle EU pro snížení množství obalů bez ohledu na použitý materiál. Nová pravidla podporují inovace a zahrnují výjimky pro mikropodniky. Zákaz věčných chemikálií v obalech potravin je velkým vítězstvím pro zdraví evropských spotřebitelů. Nyní vyzýváme všechna průmyslová odvětví, země EU a spotřebitele, aby se podíleli na boji proti nadměrným obalům.“

Další postup

Než vstoupí nová pravidla v platnost, musí je ještě schválit Rada.

Souvislosti

V roce 2018 dosáhly obaly v EU obratu 355 miliard eur. Jedná se o stále rostoucí zdroj odpadu, jehož celkový objem v EU vzrostl z 66 milionů tun v roce 2009 na 84 milionů tun v roce 2021. V roce 2021 vyprodukoval každý Evropan 188,7 kg obalového odpadu ročně, přičemž se očekává, že bez dalších opatření se toto číslo v roce 2030 zvýší na 209 kg.

Přijetím tohoto právního předpisu reaguje Parlament na očekávání občanů utvářet oběhovou ekonomiku, předcházet vzniku odpadu, postupně vyřazovat neudržitelné obaly a bojovat proti používání plastových obalů na jedno použití. Tato očekávání vyjádřili občané v závěrech Konference o budoucnosti Evropy, konkrétně v 5. návrhu (opatření 1, 3, 4 a 5), 11. návrhu (opatření 1 a 4) a 20. návrhu (opatření 3).