Hra na LCA (Life Cycle Assessment) – posuzování životního cyklu obalů byla v poslední době vytlačena hrou na „uhlíkovou stopu“ (Carbon Footprint). Tento termín má označovat množství CO₂ (oxidu uhličitého) vyprodukovaného během výroby posuzovaného produktu, v tomto případě obalu (obalem se rozumí jak obalový materiál, tuhé i flexibilní obaly, tak pomocné obalové prostředky). Uváděné hodnoty jsou z principu divergence používaných vstupních surovin a polotovarů více než přibližné a proto nevěrohodné.

Mystifikace je „cool“

Třeštění dosáhlo tak daleko, že někteří odesílatelé e-mailů své zprávy doplňují informací, že jejich e-mail je uhlíkově neutrální. To ovšem není pravda: Někdo odesílaný skvost vymyslel, napsal – nejenže vydechoval CO2, ale také něco popil, něco pojedl a po světě nechodí dotyčná osoba nahá, to vše zanechává hlubokou uhlíkovou stopu. A to pomíjím energii na zasílání a celou plejádu navázaných zařízení.

Západ dohoníme

Stále ještě spotřeba u nás nedosahuje průměru nejvyspělejších ekonomik, je zde potenciál růstu a to včetně růstu obalů z nejrozmanitějších materiálů, což je objektivním důvodem i pro růst produkce CO₂.

Uhlík Carbon

Již pár měsíců máme černého kocourka bez jediného bílého flíčku. Je přirozené, že jsme jej pojmenovali Uhlík Carbon. Chutná mu, v souladu se zákony matky Přírody poroste. Tím poroste i jeho stopa. Opakuji, Uhlíkova stopa poroste.