Dne 30. 11. 2022 Evropská komise zveřejnila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 94/62/ES (dále rovněž „nařízení“ nebo „nařízení o obalech“). Toto nařízení má nahradit stávající směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
Evropská komise předložila nový právní předpis a změnila právní formu předloženého předpisu (směrnice se mění na nařízení). Změnou právní formy chce Komise docílit vyšší míry harmonizace mezi členskými zeměmi.
Stávající směrnice o obalech z roku 1994 nebyla dle EK úspěšná v redukci negativních environmentálních vlivů obalů na životní prostředí, které zahrnují nadměrné obaly, zvyšování množství nerecyklovatelných obalů v rámci obalového mixu (mezi lety 2012 a 2020 velmi výrazně narostlo množství nerecyklovatelných obalů), matoucí označování obalů (což vede k problémům pro spotřebitele v rámci třídění) a velmi nízký podíl recyklovaného obsahu v plastových obalech, který znamená ztrátu cenných zdrojů.
Na obaly se spotřebovává velké množství primárních materiálů (40 % plastů a 50 % papíru je použito na obaly v Evropské unii). Pokud by nedošlo k legislativním úpravám, které jsou v návrhu nařízení uvedeny, pak by množství obalového odpadu vzrostlo o 19 % v roce 2030. Množství plastových obalů by vzrostlo o 46 % v roce 2030 a o 61 % v roce 2040 ve srovnání s rokem 2018. Produkce obalů a nakládání s obalovými odpady je ekonomicky komplexní a důležitý sektor generující celkový obrat 370 mld. Euro v EU.
Komise vymezila následující priority návrhu:
· předcházení vzniku obalových odpadů,
· snížení množství obalů a obalových odpadů,
· nahrazení jednorázových plastových obalů opakovaně použitelnými,
· plná recyklovatelnost obalů ekonomicky přijatelným způsobem,
· zvyšování množství recyklovaných plastů v obalech prostřednictvím povinných cílů,
· zákaz některých obalových formátů,
· informovanost spotřebitelů.
Hlavním cílem je snížení obalových odpadů na obyvatele o 15 % v roce 2040 ve srovnání s rokem 2018. To povede k celkovému snížení množství odpadů v EU o 37 % ve srovnání se scénářem bez legislativních změn.
Průmysl investoval do udržitelnosti velké prostředky prostřednictvím zlepšování recyklačních systémů. Podporujeme dlouhodobě udržitelné nakládání s obaly v kontextu oběhového hospodářství a zároveň podporujeme přijetí legislativních změn v rámci tzv. balíčku k oběhovému hospodářství v roce 2018, které se mimo jiné dotýkaly i oblasti nakládání s obaly. Zároveň podporujeme snahy o redukci obalových odpadů a zvýšení recyklovatelnosti obalů. Vnímáme některé pozitivní aspekty návrhu nařízení o obalech a obalových odpadech, ale přesto identifikujeme velké množství problematických aspektů, které mohou mít nepředvídatelné dopady na řadu sektorů průmyslu.
Domníváme, že je v současnosti zejména pro oblast plastových obalů nastavena celá řada cílů, které musí členské státy plnit a měla by být zachována doba na implementaci opatření k zajištění plnění těchto cílů a nikoli stanovovány cíle další.
Upozorňujeme, že byl rovněž přijat další nástroj k omezování nerecyklovaných plastových obalů, a to nový zdroj rozpočtu EU, kdy státy platí za množství plastových obalů, které nebyly nasměrovány do recyklace.
Máme pochybnosti, že je návrh plně koherentní se směrnicí o jednorázových plastech (stanovení povinnosti zavést zálohové systémy na základě plnění cílů, které mají ve směrnici o jednorázových plastech jiný termín plnění) a zda byla vyhodnocena vazba na směrnici o odpadech a její předpokládanou revizi v roce 2023 (předcházení vzniku obalů a na druhé straně snaha o stanovení závazných cílů pro snižování množství potravinových odpadů a omezení plýtvání potravinami).
Také máme pochybnosti, že všechny cíle jsou plně konzistentní. Bude potřeba ještě blíže vyhodnotit, zda plnění některých cílů neznamená snížení možnosti dosáhnout jiné cíle (například cíle pro opětovné použití obalů, cíle pro recyklaci obalů, cíle pro prevenci vzniku odpadů z obalů, cíle sběru
Považujeme za zcela nezbytné nastavit cíle pro recyklovaný obsah tak, aby reflektovaly dostupnost vhodného materiálu a technologií, které ho zajistí v dostatečné kvalitě.
Mělo být na členských zemích, zda jsou zaváděny zálohové systémy pro vybrané druhy obalů, nemělo by to být požadováno jako povinnost prostřednictvím právního aktu.
Podporujeme snižování množství obalů, ale cíl musí být navržen férově ve vztahu k situaci v jednotlivých členských zemích a musí reflektovat množství obalových odpadů produkovaných na obyvatele. Je zřejmé, že pokud členský stát produkuje na obyvatele nízké množství obalových odpadů, pak je požadované snížení hůře dosažitelné než v případě zemí s vysokou produkcí obalových odpadů.
Považujeme celou oblast kompostovatelných plastových obalových materiálů za problematickou a stanovení povinnosti pro vybrané obaly, aby byly kompostovatelné, za diskutabilní. Není zřejmé, proč stanovovat pouze kompostovatelnost jako možný způsob nakládání s těmito vybranými typy obalů (zejména kávových kapslí).
Považujeme požadavky na sjednocování systémů třídění obalů za velmi finančně náročné pro členské státy. V každém členském státě fungují sběrná místa jinak a v rámci této změny to bude mít pro jednotlivý členský stát rozdílné důsledky. Požadavek na nové jednotné značení obalů způsobí výrobcům a dalším subjektům v řetězci další náklady.
Považujeme požadavky na sjednocování systémů třídění obalů za velmi finančně náročné pro členské státy. V každém členském státě fungují sběrná místa jinak a v rámci této změny to bude mít pro jednotlivý členský stát rozdílné důsledky. Požadavek na nové jednotné značení obalů způsobí výrobcům a dalším subjektům v řetězci další náklady.
Jako jeden z benefitů vidíme harmonizaci značení obalových materiálů.
•https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/qanda_22_7157
•https://environment.ec.europa.eu/publications/proposal-packaging-and-packaging-waste_en
