Opakovaným používáním PET materiálu se z odpadu stává cenný zdroj. O 60 % vyšší cena lahve Kláštorná Kalcia ze 100% rPETu stojí za úsporou 90 % CO2 při její výrobě oproti PET obalům z primární suroviny.
Skupina Kofola pokračuje v plnění svého závazku dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality. Uhlíková stopa celé společnosti se skládá ze 14 % z vlastní činnosti firmy, 86 % emisí tvoří dodavatelé při produkci surovin či materiálů. V roce 2019 Kofola znovu uvedla na trh minerální vodu Kláštorná Kalcia v lahvích vyrobených z recyklovaného PET materiálu. Díky tomu, že ji plní pouze do lahví ze 100 % rPETu, ušetřila jen za minulý rok více než 420 tun panenského plastu. Letos bude toto číslo ještě vyšší, protože poptávka po této minerální vodě v ekologickém balení stále roste.
CO2 na litr nápoje
- lahev ze 100 % rPET 118 g
- vratná skleněná lahev 121 g
- lahev z panenského PET 125 g
- jednorázová skleněná lahev 500 g
RPET jako volba moderního spotřebitele
"Otázka, na kterou celý nápojový průmysl hledá odpověď, je, jak najít rovnováhu mezi udržitelností podnikání a jeho dopadem na životní prostředí. Tedy jak vyrábět produkty, které mají spotřebitelé rádi, jejich obaly budou co nejekologičtější a zároveň zachovají kvalitu produktu a komfort pro spotřebitele. RPET je pro nás dobrým příkladem, jak se dá odpad přetvořit na cenný materiál a uzavřít tak cirkulární kolečko. Díky rPETu nejenže šetříme primární surovinu, ale navíc díky němu máme 90% úsporu CO2. Každé nové lahvi tak vdechujeme život s nižším dopadem na životní prostředí," říká Jannis Samaras, generální ředitel společnosti Kofola. Kláštorná Kalcia byla s použitím rPET materiálu pionýrem nejen v celé Kofole, ale i na trhu s mainstreamovými balenými vodami v Česku a na Slovensku vůbec. V roce 2020 ji následovala slovinská minerální voda Radenska Naturelle a letos i tradiční chorvatská minerálka Studenac, které také patří do Skupiny Kofola.
Není obal jako obal
„I když je PET materiál často vnímán negativně, patří k jednomu z nejlépe zpracovatelných obalových materiálů vůbec. Pokud totiž vezmeme v úvahu nejen to, zda se může obal znovu naplnit, ale také to, jaké znečištění či spotřebu vody doprovází jeho výroba, doprava, naplnění, případně znovu využití obalu, patří lahve vyrobené z recyklovaného PET materiálu k těm nejekologičtějším. Tvoří méně emisí a při jejich výrobě se spotřebuje třikrát méně vody než například při výrobě skla," říká Jan Daňsa, Country Manager společnosti ALPLA, dodavatel obalových materiálů. Stejně jako u ostatních typů obalů je samozřejmě třeba i zde zajistit důsledný sběr, aby se lahve nestaly součástí směsného odpadu nebo nezůstaly pohozené v přírodě.
„Jsme rádi, že na Slovensku bude od roku 2022 zaveden zálohový systém, který může přispět ke zvýšení sběru a následné recyklaci materiálu. S cílem podpořit intenzifikaci sběru, produkci rPET a tedy cirkulární ekonomiku v obalovém průmyslu budeme podporovat tyto snahy i v Česku," doplňuje Jannis Samaras.
Jak vzniká rPET vhodný i pro obaly potravin
rPET se vyrábí z PET lahví vytříděných ze žlutých kontejnerů. Prázdné PET lahve se omyjí, odstraní se z nich jiné typy plastu použité na uzávěry a etikety, nařežou se na malé vločky, opět projdou několikanásobným praním i mytím a následně se roztaví a vytvoří se z nich granulát na výrobu nových produktů. Pokud se materiál plánuje použít k balení potravin, musí splňovat certifikaci EFSA (European Food Safety Authority), při níž nejméně 95 % PET materiálu musí pocházet z potravinářských produktů. „Naše firma se zaměřuje pouze na rPET pro přímý styk s potravinami. PET materiál vhodný k recyklaci pro potravinářský průmysl nakupujeme po celé Evropě včetně Slovenska, zpracováváme ho v závodech v Rakousku a Polsku, které jsou uhlíkově neutrální, a samotné preformy, ze kterých se už vyfukují lahve, vyrábíme v Česku. Takže celý proces je lokální, což ještě více snižuje uhlíkovou stopu lahví používaných pro minerální vodu Kláštorná Kalcia," dodává Jan Daňsa.
