I když se tento text přímo nedotýká obalů, stojí určitě za přečtení, protože s umělou inteligencí se potkáváme ve všech oblastech průmyslu, včetně toho obalového, takže, jak se Češi staví k umělé inteligenci, zajímá i nás obaláře.. A i proto nám v rámci SYBA news připadalo, že statistické šetření, které realizovala agentura Ipsos pro společnost Sodexo Benefity stojí za uveřejnění.
O nástrojích založených na umělé inteligenci už slyšelo více než 70 % Čechů a 30 % už některý z nich vyzkoušelo. Jen mírně mezi nimi převažují muži a lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost Sodexo Benefity formou dotazníkového šetření realizovala v srpnu agentura Ipsos.
Amivalentní vztah k AI
„Umělá inteligence (AI) je fenoménem současnosti. Málokdo si ale uvědomuje, že nejde zase o takovou novinku,“ říká Jan Michelfeit ze společnosti Sodexo Benefity. „Najdete ji třeba v chytrých hodinkách a náramcích, které hlídají vaše životní funkce. Stejně tak AI analyzuje soubory cookies a posílá každému z nás do počítače personalizovaný obsah,“ uvádí příklady Jan Michelfeit, který zároveň upozorňuje, že od pasivního využívání k tomu aktivnímu vede poměrně dlouhá cesta.
„Lidé k AI navíc mají velmi ambivalentní vztah – třetina respondentů (33,9 %) se obává, že AI může ohrozit existenci lidstva, a téměř stejný počet (30,7 %) je z ní naopak nadšený a očekává, že mu usnadní práci,“ popisuje Michelfeit a pokračuje: „Co se týče ztráty zaměstnání, jsou lidé o něco optimističtější. Přesto se ale toho, že by jejich pracovní pozici mohla v následujících pěti letech obsadit umělá inteligence, obává více než 17 % respondentů.“
Asi nepřekvapí, že mezi těmi, kdo už ChatGPT, Midjourney, BingAI či některý další podobný nástroj vyzkoušeli, převažují spíše mladší ročníky. „Ale i mezi lidmi ve věku 45 až 53 let je jich 29 %,“ upozorňuje Michelfeit.
Katastrofické scénáře se nekonají
Z odpovědí na další otázku výzkumu: Jak často využíváte AI ke své práci? je ale patrné, že v pracovním procesu se umělá inteligence zatím v tuzemsku příliš nezabydlela. Z oněch 30,7 %, co ji už vyzkoušeli, ji denně v práci využívá jen zanedbatelných 4,2 % lidí a minimálně jednou týdně dalších 9,4 %. Nejčastěji ji používají při tvorbě textů včetně e-mailů (54,4 %), řešení problémů (48,5 %), brainstormingu a generování nápadů (35,3 %) a při překladech z a do cizích jazyků (30,9 %).
„Z průzkumu vyplývá, že umělá inteligence má v českém pracovním prostředí velmi pozvolný nástup a zatím to nevypadá na to, že by se vyplnily katastrofické scénáře, že do pár měsíců se pracovní trh radikálně promění. Rozhodně je ale fajn neusnout na vavřínech a stejně jako s nástupem digitalizace se vzdělávat i v oblasti umělé inteligence. To může být také role firem, aby svým zaměstnancům v tomto tématu pomohly,“ uzavírá Michelfeit.
